Vyhledej
Zvičina > Služby občanům > Rozvoj regionu

Broumovská skupina kostelů se stane národní kulturní památkou

Redakce / 27.01.2022, Náchodsko a Broumovsko
Jedenáct objektů na Broumovsku, jejichž navrhovateli a staviteli byli v 10 případech otec a syn Dientzenhoferové, dostanou od července nejvyšší ochranu státu. Stanou se národní kulturní památkou díky své ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky důmyslnému umístění v krajině v krajině.

Význam pro region i kraj

Královéhradecký kraj podal podnět na prohlášení skupiny broumovských kostelů národní kulturní památkou (dále NKP) na začátku roku 2021. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.

Martina Berdychová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch v Královéhradeckém kraji, věří, že nový status přidá skupině kostelů ve výběžku Královéhradeckého kraje na prestiži a budou více atraktivní jak pro turisty, tak média. "Na úrovni kraje budeme toto unikátní architektonické dílo podporovat a propagovat tak, aby všichni věděli, že v našem regionu máme hned dvě perly barokního stavitelství – hospitál Kuks a soubor broumovských kostelů,“ uvedla. 

Bohužel v současné době není většina těchto kostelů běžně přístupných kromě bohoslužeb a letních akcí. Důvodem je nedostatek personálu, ale také špatný stav některých staveb, které se však v posledních letech již postupně rekonstruují. V roce 2020 se investovalo do nezbytných oprav kostelů ve Vernéřovicích a Ruprechticích, v roce 2019 se opravila fasáda kostela v Bezděkově. V roce 2021 došlo i na nezbytné opravy ve výši 9,6 mil. Kč kostela Všech svatých v Heřmánkovicích. Obecně by však tyto kostely potřebovaly na opravy stovky milionů korun. Čtvrt miliardy se investovalo do roku 2015 do rekonstrukce kláštera Broumov. 

Výjimečný opat, výjimeční stavitelé

Celkem 10 z 11 kostelů této skupiny navrhli nebo dokonce i postavili významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Jimi navržené kostely byly postaveny v poměrně krátkém období mezi lety 1709–1743, a to na zakázku Otmara Zinkeho - jednoho z nejvýznamnějších opatů břevnovsko-broumovských benediktýnů. Stavby měly tehdy nahradit nevyhovující síť dřevěných kostelů na Broumovku a výrazně liší od jiných kostelů tehdejší éry: tvoří dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Kostely navíc jedinečně doplňují přirozené skalní útvary, které Broumovskou kotlinu obklopují. 

Do skupiny broumovských kostelů a od července i seznamu NKP patří i kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích, který vznikl již v letech 1692–98 přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu. Podle jeho projektu byla také zahájena barokní přestavba gotického kostela sv. Vojtěcha v Broumovském klášteře. Tuto přestavbu dokončili v 18. století otec a syn Dientzenhoferovi opět za výjimečně krátkou dobu.

Pocta a ochrana broumovských kostelů přichází v době, kdy si nejen připomínáme 300 let od smrti Kryštofa Dientzenhofera, ale také v době, kdy se město Broumov připravuje na kandidaturu na Evropské hlavní kulturní město (EHKM). Vzhledem k velikosti města Broumov je zřejmé, že se kandidatura týká celého regionu a právě aktuální stav Broumovské skupiny kostelů může hrát roli při rozhodování o tom, které české město se EHKM v roce 2028 nakonec stane. Sledovat dění ohledně této kandidatury můžete zde.

Do broumovské skupiny kostelů patří:

  • kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích (1692–1698, Martin Allia z Löwenthalu)
  • kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
  • kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
  • kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
  • kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
  • kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)

Finančně úsporné a přitom výrazné stavby

Otci a synovi Dientzenhoferovým se podařilo navrhnout úsporné a přitom dominantní stavby. Brilantně si tak poradili s požadavky zadavatele na levný a přitom prostorný typ venkovského kostela. Chybí jim - až na dvě výjimky - například klenutý strop. Výjimečnost a majestátnost dodává kostelům výrazné umístění v krajině. A tím se nemyslí na kopci, ale třeba v případě nejvýznamnější stavby skupiny - sv. Markéty v Šonově - v zářezu těsně pod kopcem. 

Náklady na výstavbu nehradilo opatství, ale jednotlivé farnosti. Opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo vyřazený mobiliář z jiných kostelů. V první polovině 18. století byl broumovský region poměrně hustě osídlen a stavby tak musely pojmout populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel. K odlivu obyvatel došlo teprve po konci druhé světové války. Region a své domov tehdy opustilo přes 20 000 Němců.

Kateřina Sekyrková

Zdroj: Královéhradecký kraj, tvarchitekt.com, 

Foto: kostel sv. Václava v Broumově, Jan Holan - metuje.info

Související články
Klid na práci mezi zdmi Broumovského kláštera
Vaše komentáře

Přečteno 385x